Je zapotřebí posílit roli primární péče v léčbě kardio-renálně-metabolických pacientů
Incidence, mortalita, délka života ve zdraví
Kardio-renálně-metabolické zdraví zrcadlí souhru mezi metabolickými rizikovými faktory, chronickým onemocněním ledvin a kardiovaskulárním systémem a má zásadní vliv na morbiditu i mortalitu. Špatné kardio-renálně-metabolické zdraví má multisystémové důsledky, přičemž nejvýznamnějším klinickým dopadem je vysoká incidence kardiovaskulárních chorob a kardiovaskulární úmrtnosti.
Kardio-renálně-metabolická onemocnění vytvářejí dlouhodobě vysoké náklady veřejným zdravotním rozpočtům. Náklady na tato onemocnění lze rozdělit na přímé, zejména náklady spojené s léčbou a péčí, a nepřímé, které jsou spojeny se ztrátou produktivity v důsledku nemocnosti a předčasné úmrtnosti. Publikované celkové ekonomické náklady na kardiovaskulární onemocnění v EU dosahují 282 miliard EUR, což představuje 2 % evropského HDP a 11 % celkových nákladů na zdravotní a sociální péči. Metabolická onemocnění, včetně diabetes mellitus 2. typu a obezity, rovněž představují významné problémy pro financování veřejného zdraví v EU. V Evropě trpí chronickým onemocněním ledvin (CKD) 100 milionů lidí a předpovědi naznačují, že se tato nemoc do roku 2040 stane celosvětově pátou nejčastější příčinou úmrtí. Kromě toho patří CKD mezi nejnákladnější onemocnění pro zdravotní systémy v EU a jeho náklady se odhadují na 140 miliard EUR ročně.
Úspěšná léčba kardio-renálně-metabolických onemocnění vyžaduje správné nastavení systémů zdravotní péče a úhrad, aby zajistily efektivní management zdravotní péče o pacienty. Úmrtnost na kardio-renálně-metabolické choroby v Česku, Polsku a na Slovensku, střední délka života, a především délka života ve zdraví, i třicet let po pádu „železné opony“ přesně kopírují hranici, která kdysi politicky rozdělovala Západ a Východ. I přes postupné vyrovnávání regionálních rozdílů se tato pomyslná hranice kardio-renálně-metabolického zdraví dosud vytrvale brání úplnému vymazání z mapy. Středoevropské země stále výrazně zaostávají ve střední délce života. Ve srovnání se zeměmi EU s nejdelší očekávanou délkou života ve zdraví ztrácíme v současnosti dokonce celou dekádu zdravého života!
Výhled do budoucna přináší v zemích Střední Evropy spoustu rizik a výzev. Vzhledem ke stárnutí populace lze očekávat výrazné zvýšení nákladů na léčbu jednotlivých onemocnění, pokud nebudou včas provedeny příslušné systémové změny a intervence.
Posílení role primární péče
Mezi nejúčinnější opatření patří posílení role primární péče: investice do prevence, včasný záchyt a koordinovaná péče o pacienta je klíčová pro úsporu nákladů systémů zdravotní péče, minimalizaci rizikových faktorů, ale i zefektivnění samotné léčby pacientů. Léčba kardio-renálně-metabolických onemocnění je dnes ale často fragmentovaná, prevence i dispenzarizace nevycházejí z rizikového profilu pacienta, od které by se měl odvíjet obsah a frekvence preventivních i dispenzárních prohlídek, nebo včasný referral do specializované ambulantní či nemocniční péče.
Edukace, informovanost
Edukace a informovanost pacientů v primární péči je zcela zásadní součástí léčby kardio-renálně-metabolických onemocnění. Usnadňuje včasný záchyt, účinnou léčbu a prevenci těchto onemocnění, což v konečném důsledku vede k lepším zdravotním výsledkům pacientů.
Informovanost v primární péči hraje klíčovou roli při zvládání nemocí hned v několika ohledech. Praktičtí lékaři mají naprosto klíčovou roli v edukaci pacientů o jejich zdravotním stavu. To zahrnuje vysvětlení podstaty onemocnění, důležitost adherence k léčbě, změn životního stylu (jako je dieta a pohyb) a nutnost pravidelného sledování zdravotního stavu a kontrol. Zvýšená edukace a informovanost pacientů praktickými lékaři vede prokazatelně k lepším výsledkům léčby těchto onemocnění.
Screening pacientů podle míry rizika
Je nutné aktualizovat obsah preventivních kontrol a navrhnout postupy prevence zdravotních komplikací u rizikových skupin, zejména nová klinická doporučení zaměřující se na léčbu rizikových kardio-renálně-metabolických pacientů. V rámci preventivních prohlídek je nutné intenzivně sledovat profil rizikového pacienta, což umožní včasný záchyt onemocnění, zahájení léčby nebo včasné odeslání pacienta specialistovi.
Zlepšení dostupnosti péče a koordinace péče
Ústřední roli v managementu léčby a prevenci kardio-renálně-metabolických onemocnění musí sehrávat praktický lékař jako „case manager“. Koexistence této skupiny nemocí zvyšuje riziko komplikací a úmrtnosti, takže koordinovaný přístup k léčbě od raných stadií nemoci je pro cestu pacienta systémem zcela zásadní. Provázanost nemocí vyžaduje účinné nástroje pro screening pacientů v primární péči a stanovení pravidel pro koordinovanou péči v celém navazujícím systému zdravotní péče. Cesta pacienta systémem musí být doplněna stanovením jasných pravidel podle rizikového profilu pacienta.
Posílení pravomocí praktických lékařů a přístup k inovativní léčbě
Praktičtí lékaři by měli v systému zdravotní péče sloužit jako koordinátoři péče o pacienty a ve spolupráci s ambulantními specialisty a dalšími poskytovateli zdravotní péče zajistit pacientům co možná nejkomplexnější zdravotní péči.
Aby praktičtí lékaři mohli plnohodnotně plnit roli manažerů kardio-renálně-metabolických onemocnění, je zapotřebí umožnit přístup pacientů k vybrané inovativní léčbě i v primární péči. Pro úspěšné zavedení koordinované péče musí být provedena revize kompetencí, včetně preskripčních oprávnění.
Praktičtí lékaři apelují na uvolnění potenciálu primární péče, která může zásadním způsobem přispět k řešení úmrtnosti a nemocnosti na kardio-renálně-metabolická onemocnění již od raných stádií.
Země střední Evropy se mohou navzájem inspirovat v organizaci primární péče, za pozornost stojí zejména reformy aktuálně probíhající v Polsku.
Uvolnění potenciálu primární péče je společným zájmem pacientů, lékařů i veřejných zdravotních rozpočtů.
(Memorandum projednané zástupci primární péče z Česka, Slovenska a Polska na společném jednání v Praze.)